Kolečkové brusle se poprvé objevily na divadle!

Brusle zaujaly, zájem ale vždy brzy ochladnul

V londýnské divadelní hře se podivný vynález objevil již v roce 1743. Vyvolal povyk a nadšení, přesto poté na necelých dvacet let usnul. Až v roce 1760 Jean-Joseph Merlin představil veřejnosti upravené boty, do kterých byly vloženy okovaná kolečka. Není jisté, jaký zájem veřejnosti tato podivná hračka vyvolala – převratný ale asi ne. Kolečkové brusle se odmlčely podruhé – tentokráte dokonce na 60 let.

Zlepšování koleček až po roce 1820

Patentovat si je v roce 1819 nechal až Francouz M. Petitbled. Jeho model byl ještě dost krkolomný, na bruslích se prakticky nedalo jezdit rovně a zatáčet se mohlo jen velmi širokými oblouky. Petitbledovy boty na kolečkách ale konečně zaujaly širší veřejnost a brusle se začaly postupně vylepšovat. Pracovalo se nejen na designu, ale především na ergonomii, a na co nejefektivnějším rozložení koleček po celé ploše bruslí. Zasunutí brusle na kaučukový polštář umožnilo tak výrazné vylepšení jízdních vlastností, že se pro zájem bruslařů v roce 1866 na Rhode Islandu otevřelo první veřejné kluziště.

In-line hokej zvedl prodeje mnohonásobně

Od roku 1876 se v Anglii začalo uvažovat nad sestrojením a využitím kuličkových ložisek. Společně s ložisky se vynalezl i brzdný systém, který umožnil zastavení na místě pomocí naklopení brusle. Do čtyř let si kolečkové brusle zamilovala celá Amerika, společně s rozmachem in-line hokeje se prodej bruslí začal počítat na tisíce týdně. V roce 1884 vylepšil Levant M. Richardson ložiska – aby snížil tření, vyrobil je z oceli. To mimo jiné umožňovalo mnohem snazší a rychlejší jízdu. Poptávka po rychlejších a snadněji ovladatelných modelech opět stoupla.

Až ve 20.století se začalo jezdit na „Rollerblade“ bruslích, které mají jednotlivá kolečka poskládána do jedné řady. Na jejich potomcích se dnes jezdí na ulicích, v U rampách i na zábradlích.